Udělejte si větrník - Udělej sám

 
Úvod
Zprávy a zajímavosti
Veletrhy
Nebezpečné hračky
Udělejte si sami
Obsah - stránky
SHH
Kontakt

Nastavte si nás jako domovskou stránku


Matrjoška

Je sice víc slov, při jejichž vyslovení hned reagujeme a spojujeme si je s určitou zemí, ale "matrjoška" patří mezi nejjednoznačnější a nejvýmluvnější.
Když řekneme matrjoška, jen málokomu se totiž nevybaví Rusko. Přitom jeden z nejpopulárnějších symbolů země je vlastně velmi mladý, i když se nám zdá, že Rusko a matrjoška v několika vrstvách rozebíratelná dřevěná panenka - k sobě patří od pradávna...
Žádná letitá historie, ale pouhých něco málo víc než 110 let. To je věk ruské matrjošky, která přišla na svět někdy po roce 1890. Předobrazem jí byla figurka plešatého buddhistického mudrce, kterou do Ruska přivezli před koncem devatenáctého století z japonského ostrova Honšú, a který se jmenoval Fukuruma. Největší dřevěný Fukuruma v sobě skrýval šest dalších postaviček pěkně naskládaných jednu do druhé až po nejmenší, která už není dutá, ale celá ze dřeva. Tohoto předchůdce ruské matrjošky dnes ochraňuje Uměleckopedagogické muzeum hraček v Sergijev Posadu, necelých osmdesát kilometrů od Moskvy. Fukuruma sice přijel do Ruska z Japonska, ale i samotní Japonci tvrdí, že první podobnou dřevěnou skládanou figurku vysoustruhoval neznámý ruský mnich. Ať už to bylo jakkoli, nápadu se ujala podnikavá kupecká rodina Mamontovových, která vedle dalších aktivit provozovala i dílnu pod názvem Výchova dětí spojenou s prodejnou. Tam vznikaly a poté se prodávaly také nejrůznější hračky včetně etnografických panenek oblečených do krojů různých regionů. A aby měli řemeslníci co nejširší inspiraci, přivezli jim do Ruska občas hračky z různých zemí světa, včetně tehdy módních krajů Východu. Nu a tak se dostal do Ruska i Fukuruma.
Po něm se ale už objevila konečně ruská matrjoška. Název dostala prostou proměnou v té době nejrozšířenějšího ženského jména Matrjona, Matrjoša, jehož základem je slovo matka. V Rusku ho začaly obecně používat jako označení pro dřevěnou soustruženou figurku a ta se pak stává obrazem mateřství a plodnosti - hlavně mnohočetností dalších postaviček v útrobách největší panenky. Dokládala to i první zachovaná a popisovaná ruská matrjoška skládající se z osmi figurek.
Nepříhodnějším materiálem k výrobě tradiční ruské matrjošky je lipové dřevo. Prověřily to roky zkušeností starých mistrů, kteří vyzkoušeli také dřevo břízy, olše i osiky. Na začátku cesty k matrjošce je výběr dřeva a jeho těžba časně zjara, nečastěji v dubnu. Kusy dřeva se čistí, ale nezbavují se kůry úplně, aby při sušení nepopraskaly. Suší se přinejmenším dva roky a kusy pro soustružení vybírají nejzkušenější řemeslníci. Samotné soustružení je soubor patnácti různých operací, při nichž se zpravidla nejprve "vyloupne" ta nejmenší ze všech panenek, která se už dál neotvírá. Soustružení dalších panenek, které do sebe zapadají, je o něco složitější a je potřeba mít ten správný "grif", při kterém se nejdřív soustruží spodní část panenky. Mimochodem v počátcích existence matrjošky byli právě soustružníci považováni za hlavní tvůrce dřevěné skládačky. Po pečlivém obroušení se na povrch panenek nanáší škrobový maz k dokonalému vyhlazení a také proto, aby později barvy nestékaly. První ruské matrjošky měly kontury kresby vypálené a zbytek ploch přikryla barva kvaš a lak.
Matrjošky takto vznikaly v moskevské dílně Výchova dětí až do konce devadesátých let devatenáctého století. Poté se jejich výroba přesunula do dávného centra výroby ruských hraček, do Sergijev Posadu. Kolem tohoto střediska ruského pravoslaví se v mnoha vesnicích rozvíjela řemesla včetně výroby dřevěných hraček ve stylu, který mívá souhrnný název "trojický". Do Sergijev Posadu jezdili pro hračky i dětem rodin ruských carů. Matrjoška symbol ruského lidového umění a mistrovství řemeslníků - spatřila světlo světa v době ekonomického a kulturního rozvoje Ruska, a tak bylo jasné, že brzy přeskočí jeho hranice a začne dobývat Evropu a svět.
Cestu do světa ruským matrjoškám otevřela Světová výstava v Paříži roku 1900. Medaile pro matrjošku přinesla i první zakázky z různých zemí a tak dílny v Sergijev Posadu měly o práci postaráno. Přijel tam pracovat z Moskvy i Vasilij Zvězdočkin, který vysoustruhoval první známou ruskou matrjošku - onu dívčinu v šátku s kohoutem v podpaží. Ta v sobě schovávala postupně sedm dalších figurek. Podle ruských odborníků se střídala vždy dívka s chlapcem a každá figurka byla jiná. Styl prvních ruských matrjošek určovaly právě mistři hračkáři v Sergijev Posadu a byl to styl s realistickým nádechem zobrazení postav na dřevě. Vedle dívek se šátky to byly ale i postavy s květinami nebo v zimních kožíšcích. Byla tu už také matrjoška stařík s vousy nebo ženich i s nevěstou. Mezi postavy na matrjoškách se stále častěji dostávali i muži. To umožnilo, že hračkáři a především malíři matrjošek začali hledat více inspirace i v historii. V roce 1909 se pak objevila série matrjošek ke stému výročí narození N. V. Gogola, která zobrazovala témata jeho děl. O pár let později při výročí roku 1812 je na světě matrjoška Kutuzov i Napoleon. Takže současný trend, kdy malíři ruských matrjošek okamžitě reagují i na poslední politické nebo kulturní události ve světě a není pro ně problém k premiéře filmů s Harry Potterem zaplavit stánky Moskvy jeho matrjoškou, není ničím novým. Při experimentech se už v počátku minulého století hračkáři pokoušeli nabídnout vedle různých motivů, včetně pohádkových, i motivy z děl Puškina a dalších mistrů i různé modifikace tvarů. Matrjošky s kuželovitým zaoblením nebo budící dojem zvonu ale moc zájemců nelákaly. Tradiční tvary s poměrem, který se ustálil na vzorci 1 : 2 ve vztahu výšky a šířky figurek, jen s nepatrnými odlišnostmi dílenského zpracování, vítězí dodnes. A nejen v Rusku. Čtyři roky po vzpomínané Světové výstavě v Paříži už byl ve francouzské metropoli první speciální obchod, odkud ruští hračkáři dostali zakázku například na sérii matrjošek s vyobrazením bojarů. V roce 1911 pracovaly dílny v Sergijev Posadu a okolí pro zákazníky ve čtrnácti státech. A už se objevily i první napodobeniny, protože úspěch ruských matrjošek lákal podnikatele i podnikavce třeba k jejich výrobě právě ve Francii nebo v Německu.
První matrjoška, jak jsme si připomínali, byla z osmi figurek. Obvykle se počet rozebíratelných hraček pohyboval od dvou do čtyřiadvaceti kusů, ale nejpopulárnější u zákazníků byly matrjošky tří-, osmi a dvanáctidílné. O nejrůznější zvláštnosti ale ani v tomto směru nouze nebyla a není. Už pro petrohradskou výstavu v roce 1913 vysoustruhoval jeden z ruských řemeslníků matrjošku, která v sobě skrývala doslova armádu dalších sedmačtyřiceti figurek. Pracovnice moskevského muzea Oxana Makoveckaja tvrdí, že nejobjemnější matrjoška v Rusku čítá sedmdesát dřevěných postaviček, takže po jejich jednotlivém rozestavení už málem stůl nestačí. Ale ukázalo se, že ani to není rekord.
Různorodá je i tvář matrjošek. Na něm se třeba do značné míry podílel i vliv dílen malířů ikon, kteří vnesli do malby matrjošek nové prvky. Například jedna z nejznámějších dílen v Sergijev Posadu byla původně dílnou malířů ikon. Vedle prosté malby, která se liší barevností, sytostí barev, množstvím vypalovaných detailů i doplňky řezby, protože některé matrjošky mají i reliéfní povrch, jsou tu i rozdíly tvarové. Některé matrjošky jsou kulatější, jiné štíhlejší, pro jiné regiony jsou typické jakési malé podstavečky pod figurkami. Dalším centrem je například oblast Nižního Novgorodu a v ní městečko Semjonov. Odtud i přímo název semjonovská matrjoška. A v Semjonovu se také zrodila zatím pravděpodobně rekordní matrjoška, protože dílny tohoto kraje jsou pověstné právě tím, že tu řezbáři dělají co největší počet rozkládacích figurek v jedné. Ta největší pak prý čítá 72 postavičky, je vysoká metr a průměr má půl metru. Mimochodem Semjonov a okolí je dnes největším producentem matrjošek v Rusku a jeho malíři používají anilinové barvy.
Profesí vystřídala ruská matrjoška asi tolik, kolik jich vůbec existuje. Někdy jsou k vidění i velice exotické kombinace, a tak si klidně můžete koupit ve stáncích ruského hlavního města i matrjošku hráče amerického fotbalu, basketbalistu, hokejistu NHL včetně Jaromíra Jágra, sérii sovětských a ruských prezidentů a dalších vládců až po maličkého Stalina pěkně "ponořenou" do toho posledního - Vladimíra Putina nebo prezidentů amerických. Charakteristické pro období posledních let je, že se stále víc prosazují tzv. autorské matrjošky. Přišlo to společně s gorbačovskou perestrojkou a nebývalým zájmem o tuto zemi ve světě. Vedle módy a dalších ruských prvků se tak zvýšil i hlad po matrjoškách. A tak tu byl další vzestup jejich výroby, do kterého se začali zapojovat i nejlepší řemeslníci a malíři. Poněkud typizovanou matrjošku sovětských let střídají nejrůznější originality. Nemám teď na mysli ony módní výstřelky v podobě hrdinů populárních filmů atd., ale složité malby vracející se do ruské historie, k ruským tradicím, pokladům děl různých spisovatelů a podobně. Také historie a obrazy carské rodiny jsou pro malíře matrjošek výzvou i tématem zároveň.
Ruská matrjoška je nejen symbolem pro tuto zemi, suvenýrem a charakteristickou drobností, která spojuje zadumanou a složitou zvláštní ruskou duši, ale je i obrazem a odrazem historie i současnosti Ruska. Na jejím vývoji, tvarech i malbách můžeme mapovat život Ruska, jeho zvyky, kroje, tradice, boje, prohry i vítězství. Ale také národnosti a podobně a tak jsou v muzeích i matrjošky cikánka, Armén nebo rodina z Pobaltí nebo i Gorbi, tolik populární suvenýr let perestrojky, či Bill Clinton, kterou tu speciálně objednávali u místních umělců k inauguraci tehdejšího amerického prezidenta. Matrjošku si z Ruska můžete odvézt jako skleněnou nádobu na vodku, mimochodem nedávno zabavenou jako kontraband pašeráků na hranicích v tisících kusech. Matrjoška je i název pro skládací nábytek a nejnověji i pro mobilní telefon, který se jako matrjoška otevírá. O tom, že pro děti je to pořád velice dobrá a zajímavá hračka a také prostředek pro cvičení prstů a představivosti, není pochyb. Neztrácí význam ani v době supermoderních hraček a počítačů. Asi ne náhodnou mají děti rády i matrjošky jen čistě dřevěné, nenamalované, protože si je vykrášlí podle fantazie. A ruská matrjoška se hodí dokonce i coby příměr pro kariéru politiků, kteří bývají na počátku hodně velicí a na konci občas i tak malí jako ta poslední figurka v dřevěné skládance soustružených postaviček. Matrjoška, to je Rusko tak jako medvěd, zima, nebo vodka...

Velký výběr matrjošek si můžete prohlédnout a případně zakoupit zde

 
 
TOPlist





 

 Webmaster