Jednoduchá dřevěná hračka Tivoli pochází z Krušných hor. Nyní ji znají po celém světě.
Natáhnout pružinu a vypustit kuličku do hracího pole. Rachot odrazů, cinkot zvonku. Kovová kulička propadá jednoduchým systémem bariér z hřebíčků a končí v rohu pole. Hráč získává minimálních pět bodů a tak okamžitě opět natahuje pružinu.
Tak vypadá, ale spíš vypadala, klasická hra Tivoli, která byla populární v druhé polovině minulého století. Vyráběla se v krušnohorských hračkářských dílnách a odtud putovala do celé Evropy, především ale do Skandinávie.
„Během týdne jsme dodávali třeba i dva tisíce kusů naší hračky Tivoli. Ve skandinávských zemích po ní doslova šíleli. Ten zájem jsme si nikdy neuměli vysvětlit,“ upozornila Sonja Vydrová, jejíž firma Wood - Vydrová byla v roce 1992 posledním výrobcem populární krušnohorské hračky.
„Pikantní bylo, když se třeba hrálo mistrovství v hokeji a my jsme dělali pro Švédsko, které nás právě porazilo. Tolik nadávek najednou snad ještě nikde nepadlo,“ doplnila.
S výrobou hraček Tivoli se začalo krátce po druhé světové válce, kdy do hračkáren v Krušných horách nastoupili takzvaní národní správci. Původně se vyráběla v Horním Jiřetíně na Litvínovsku. Jak se hračkárny začaly rušit, stěhovalo se Tivoli postupně do příhraničního Brandova, pak do Litvínova, až skončila v Nové Vsi v Horách, kde zůstala poslední krušnohorská hračkárna.
Netradiční název Tivoli je zřejmě spojen s popularitou hry ve Skandinávii. V severských zemích totiž slovo „tivoli“ označuje sportovní nebo zábavní areál. V angličtině se hračce říkalo „bagatelle game“, což zas ve volném překladu znamená malá domácí kulečníková hra.
„Kdo přesně tivoli vymyslel a jak přišlo ke svému jménu, dnes není možné zjistit. V archivech jsou pouze nabídkové katalogy. Víc se nepodařilo objevit. Pamětníků už je také minimum. Doloženo je jen to, že Tivoli je originální výrobek zdejších hračkáren,“ uvedla Vydrová, jednatelka novoveské hračkárny NBW a autorka knihy Vývoj a historie řemeslné hračkářské výroby v příhraniční oblasti Krušných hor.

Tivoli nahradily plastové napodobeniny.
Jak se dřevěné Tivoli stalo ze dne na den obrovsky populární, tak také počátkem devadesátých let prakticky vymizelo. Po privatizaci hračkáren o něj zahraniční odběratelé ztratili zájem a prodej se nedařil ani v České republice, kde hračka stála kolem sta korun. „Najednou ho nikdo nechtěl. Trh zaplavily levné plastové napodobeniny. Patent totiž zřejmě nebyl nikde registrován,“ povzdychla si Vydrová. „Když pak v roce 1995 přišla objednávka pěti tisíc Tivoli z Japonska, už jsme natolik změnili výrobu, že jsme ji museli odmítnout,“ dodala. Tivoli existuje i v sofistikované podobě hracího automatu, na který se dá narazit snad ve všech hernách na celém světě. Krušnohorští hračkáři o něm ale vědí své - základem je jejich jednoduchá dřevěná hračka, kterou se před více než půlstoletím proslavili téměř po celém světě.