Český trh s hračkami stagnuje. Na
Vánoce jako na svátky konzumu se těší všichni obchodníci, ale přímo
životně důležité jsou pro ty, kteří prodávají hračky. Bez Vánoc by totiž
přišli o 70 až 90 procent tržeb. Každý zřejmě už někdy alespoň jednu
hračku pro nějaké dítě koupil, přesto jde v Česku o velmi malý trh.
Výrobci a prodejci odhadují, že ročně se mohou útraty za klasické hračky,
tedy bez počítačových her, pohybovat od 2,5 do tří miliard korun.
V
průměru na jedno dítě do 14 let to znamená hračku za 1800 korun. Pro
srovnání - tržby za elektrozboží jsou za rok desetkrát vyšší. Malý rybník,
jakým místní trh s hračkami je, má navíc tu nevýhodu, že z něho mizí ryby.
"Počet dětí klesá a navíc stárnou rychleji. S čím si dříve hráli
desetiletí, to je dnes pro osmileté. A navíc podstatnou část trhu
odčerpávají mobily a počítačové hry," říká Tomáš Novotný, šéf firmy Global
Express, která zásobuje z dovozu i od českých výrobců zhruba čtvrtinu
tuzemského trhu.
Od klesajících tržeb klasické prodejce hraček zachraňuje jen větší
spotřeba - na kusy se sice prodává hraček méně, zato jsou dražší. I
přesto, že se začíná vyčleňovat skupina domácností, která se při koupi
dárku pro děti na peníze příliš nedívá, zůstává průměrná suma vydaná na
hračky nízká.
Během roku se až na výjimky prodávají hlavně hračky v ceně kolem 300
korun. "Hračky nad pětistovku jsou prakticky neprodejné," říká Petr
Nedoma, ředitel obchodní skupiny Baby & Toy firmy Piccolo, nabízející
především kojenecké věci.
Lidé podle něj na kvalitu tolik nehledí, a navíc si stejně řeknou, že dítě
všechno brzy rozbije. Světlou výjimkou jsou pouze vánoční svátky.
"Prodávají se hlavně hračky od 900 do 1500 korun," říká Novotný.
Obchodníci si přitom musí dobře spočítat, kolik a čeho nabídnout, protože
déle než jeden rok zpravidla určitá hračka nepřežije. Poptávka se mění
rychle. A jít s cenou dolů není možné tak výrazně jako například u textilu
kvůli nižším maržím.
Obchodníci si přirážejí běžně asi třicet procent, výjimkou jsou hračky s
masivní reklamou, která konečnou cenu zvyšuje o desítky procent.
Slev
se tak lidé mohou dočkat po Novém roce hlavně v hypermarketech, kam se na
podzim přesouvá většina prodeje hraček. Dovozci i výrobci sice dodávají do
obřích řetězců a menších hračkářství v průběhu roku tak půl na půl, před
Vánocemi se však poměr mění ve prospěch velkoprodejen.
"Hračky teď dostávají v hypermarketech třikrát větší prostor než během
roku, oproti tomu klasická hračkářství mají stále stejnou plochu," říká
Novotný s tím, že v této době dělají hypermarkety z celkových tržeb na
hračkách až dvě třetiny.
Kvůli velké poptávce jsou obří řetězce klíčové i pro výrobce. "Nemůžeme
vyrábět jen po desítkách kusů. A hypermarkety odeberou za měsíc třeba
tolik jako malé hračkářství za dva roky," připomíná Manfred Nevřela, šéf
firmy Lena.
I
přes výhody velkoprodejen však hodně lidí zavítá raději do menších obchodů
prodejen. "Obyvatelé měst jsou už unaveni hypermarkety, celá řada lidí
dává přednost drobným obchodům, kde si raději připlatí za servis,"
potvrzuje Novotný.
Většina hraček v českých obchodech se dnes pyšní značkami světových
výrobců, jako je Mattel či Lego, ale místem výroby je v 80 procentech
případů Čína. Ta potírá jak západoevropské, tak i české producenty nízkou
cenou, kterou umožňuje levná pracovní síla, velká zásoba surovin a v
neposlední řadě i opomíjení ekologických předpisů.
Domácí výrobci proto zažívají krušné časy a do tuzemských obchodů dodávají
pouze asi 25 procent lákadel pro děti.
"Je velice těžké konkurovat asijským dovozům, cenově toho nejsme schopni -
kromě příliš velkých výrobků, jejichž dovoz by se z Číny hodně prodražil,"
říká Manfred Nevřela z Leny, která vyrábí ve společném podniku s Němci
hlavně plastové hračky.
Kromě nich se Češi soustřeďují na výrobky z papíru a ze dřeva a na
společenské hry. Dovozu navíc poslední rok pomáhá i silný kurz koruny,
který zboží ze zahraničí značně zlevnil. |