Výstava přibližuje prostřednictvím vybraných původních historických a současných loutek mimořádně obsáhlou tradici českého loutkářství od konce 18. století do současnosti, se zvláštním důrazem na výtvarné pojetí českých loutek. Na straně jedné se pokouší zachytit mnohostrannost a bohatost ve vývoji tvarosloví české loutky, na straně druhé naznačuje rysy a vlastnosti, které jsou pro českou loutku charakteristické a nezaměnitelné a činí ji v mezinárodních souvislostech unikátní.
Desítky čertů, králů, princezniček, vodníků a dalších pohádkových bytostí tvoří výstavu Česká loutka, otevřenou v Císařské konírně na Pražském hradě do 23. února 2003.
Dominantou instalace, zahrnující kolem 450 exponátů, jsou dodnes proslulé loutky ­ první vyřezávaný Spejbl z roku 1920, kterého podle návrhu Josefa Skupy vytvořil řezbář Karel Nosek a Hurvínek z roku 1926 od řezbáře Gustava Noska.
Nechybí ani dřevěný Brouček od Jiřího Trnky z roku 1936 a nejstarší dochovaná česká loutka, kterou je postavička poustevníka. Loutka od neznámého autora pochází z majetku Arnošty Kopecké, vnučky slavného českého loutkáře Matěje Kopeckého.
Loutky, zapůjčené od několika loutkových divadel, ze státních i soukromých sbírek, jsou naaranžovány ve vysokých prosvětlených vitrínách. Chybí tu však jakékoliv divadelní i jiné dekorace, protože autoři výstavy se rozhodli představit českou loutku jako samostatný výtvarný a umělecký předmět, jehož historie sahá až do poslední třetiny 18. století. V této době totiž vzniká české kočovné loutkové divadlo, k jehož zakladatelům patřil již zmíněný Matěj Kopecký.
Vzhledem k tomu, že byly loutky záměrně vytrženy z divadelního prostředí, museli autoři expozice vybrat nejvýraznější a umělecky nejzajímavější exponáty. Návštěvníci zde najdou historické loutky od Jana Flachse, Mikoláše Sychrovského, italského autora žijícího v Čechách Josefa Allesiho, Antonína Suchardy, Adolfa Koppa, Ladislava Šalouna a dalších, ale i od současných autorů ­ Petra Nikla, Františka Skály, Marie Jiráskové nebo Miroslavy Trejtnarové. Současnou loutkářskou tvorbu zastupují i některé odvážné projekty jako například loutky Viléma a Jarmily, vytvořené Antonínem Maloňem k inscenaci Máchova Máje pro brněnské HaDivadlo.

Výstava Česká loutka je rozdělena do čtyř okruhů, které zároveň plní funkci průvodce po základních historických etapách. Skupiny exponátů tak dávají představu o kočovném loutkovém divadle, rodinném a spolkovém loutkovém divadle, loutkách české moderny a o poválečném období a současných trendech.
Většina, zejména menších návštěvníků, však vnímá především samotné loutky, které v prostorách Císařské konírny rozehrávají nekonečný pohádkový příběh o mnoha dějstvích.
Pro nejmenší diváky je v podzemí připraveno navíc jeviště a několik marionet, s nimiž si mohou hrát a vyzkoušet si loutkoherectví. Zde také bude do Vánoc vznikat paralelní výstava, sestavená z doma vyrobených loutek, které návštěvníci přinesou a budou chtít vystavit.

Pokud Vás láká navštívit tuto ojedinělou výstavu, přečtěte si více na jejich stránkách