Pražský
městský soud opět přiřkl práva na postavičky Spejbla a Hurvínka šéfce
loutkového divadla Heleně Štáchové. Podruhé tak zamítl žalobu plzeňského
ústavu sociální péče, dědice zakladatele divadla Josefa Skupy. Zástupci
ústavu si nechali lhůtu na odvolání.
Plzeňský
ústav chce žalobou docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné
známky na loutky, které podle ústavu zasahují do jeho autorských práv
zděděných po Skupovi.
Ochranné známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner.
Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena
Štáchová. "Trochu se mi klepou nohy, ten osmiletý spor, který vedeme, nám
zabránil v nesmírné spoustě projektů a práce, ale mám radost," řekla
Štáchová po rozsudku. Právnička plzeňského sociálního ústavu Elena Hornová
prý zváží, zda se znovu odvolají.
Štáchová varovala před komerčním zneužitím loutek, pokud přijde ztrátou
známky o možnost Skupovo a Kirschnerovo dílo chránit. Připomněla zneužití
díla Josefa Lady k pornografickým účelům nebo to, že práva na Ferdu
Mravence skončila v Německu.
Pražský
soud o osudu loutek rozhodoval už podruhé. Před dvěma lety je svěřil
Štáchové. Vrchní soud ale loni na jaře verdikt zrušil a celý případ vrátil
pražskému soudu k novému projednání.
Odvolací soud dal tehdy za pravdu žalující straně, podle níž nebyli
vyslechnuti důležití svědci - většinou současníci zakladatelé divadla
Josefa Skupy.
Ve složitém případu hraje hlavní roli otázka, kdo je autorem známých
figurek. Právě to rozhodne, kdo má nárok na peníze, které z chodu divadla
a prodeje zmenšenin Spejbla a Hurvínka a dalších předmětů plynou.
Spor o vlastnictví ušatých loutek se táhne už osm
let. Ředitelka divadla Helena Štáchová, která od chvíle, kdy existuje
postavička Máničky, kterou mluví, je již z celého soudního sporu unavená.
"Jména Spejbl a Hurvínek Skupa nevymyslel a postavy nevytvořil. Na to máme
dokumenty. Jejich stvořiteli jsou řezbáři Gustav a Karel Noskovi," tvrdí
"Mánička" od samého počátku letitého sporu.
Jenže ústav sociálních služeb, jemuž dědictví po Skupovi připadlo odkazem
loutkářovy příbuzné, si práva na Spejbla a Hurvínka nechce nechat
vymluvit. V jeho prospěch dokonce hovořila svědectví někdejších Skupových
kolegů z plzeňského loutkového divadla. "Nikdy nikdo nezpochybnil, že
Skupa je autorem loutek," řekl u soudu dávný člen divadla Radek Haken. Ten
býval ve Skupově divadle údržbářem loutek a Spejbl a Hurvínek mu vděčí za
jistá vylepšení. "Hurvínka jsem upravil tak, aby mohl koulet očima.
Spejblovi jsem poopravil tvar hlavy, aby nevypadal debilně," odsvědčil
pamětník. K soudu "přišel" dříve i samotný Hurvínek. Na dvaašedesát let
staré loutce byl nápis "Maloval mě a recitoval sám můj autor, profesor
Josef Skupa".
Dřevěný Hurvínek ani dávní členové Skupova divadelního souboru ale
soudkyni Jaroslavu Lobotkovou nepřesvědčili. "Co se týče výtvarné podoby
loutek, nemám prokázáno, že by mohl být autorem Josef Skupa. Navíc má soud
za prokázané, že ani jedno ze jmen loutek nevzniklo jakýmkoliv tvůrčím
přínosem Skupy," zdůvodnila soudkyně, proč zamítla žalobu Městského ústavu
sociálních služeb v Plzni, který se domáhal, aby Štáchová nemohla užívat
ochranné známky na loutky.
Co dokáží Spejbl a Hurvínek?
- Jsou neúnavní cestovatelé - navštívili už 33 zemí čtyř kontinentů
- Hovoří 19 jazyky, hádají se i v čínštině a arabštině
- Rozesmávají nejen děti, ale hrají i pro dospělé
- Odstartovali kariéru i snowboarďáka Vojty Kotka, jehož hlas zazněl na
jejich nahrávkách
Co chce Městský ústav sociálních služeb v Plzni
od divadla?
- 400 000 Kč ročně jen za to, že má v názvu jména Spejbla a Hurvínka
- 300 000 Kč za to, že hraje s oběma loutkami
- 30 % ze všech tržeb a všeho, co kdy kde bude divadlo podnikat, loutky za
svou existenci vydělaly miliony, ale přesná čísla se tají
- Schvalovat, zda může do rozhlasu, televize či gramofonového studia
Zda jsou požadavky žalobce rozumné, posuďte sami. |