Z továrníka se stal designér hraček

Výroba dřevěných autíček a figurek značky Gerlich by měla živit čtyřicítku zaměstnanců.
Nebýt chráněné dílny, v níž pracují tři desítky zdravotně handicapovaných lidí, zřejmě by osmapadesátiletý podnikatel Zdenek Mateiciuc pověsil už loni manažerské řemeslo na hřebík a věnoval se hlavně práci v městské radě a svým koníčkům - automobilovým veteránům a historii.
Místo toho se z něj stal designér, marketingový analytik, technolog a obchodník v úplně novém oboru - ve výrobě hraček. Aby zajistil práci svým lidem, začíná teď jeho firma Gerlich s výrobou dřevěných vozítek, figurek a společenských her. Od nové výroby si neslibuje velké zisky, jde mu o udržení pracovních míst. "Gerlich mě neživí, to spíš do něj já cpu peníze, ale stejně bych firmu nedokázal s lehkým srdcem zavřít," říká pan Mateiciuc.
Chráněné dílně hrozilo zavření už loni. Majitel Gerlichu počátkem devadesátých let založil s bratrem Emilem v Odrách rodinnou firmu Mateiciuc, která dodnes vyrábí hadice a trubky z plastu.
Bratři však loni většinu ve svém podniku prodali, nechali si každý jen pětinový podíl. Jednak prý už si vedení žádalo mladou krev, jednak řízení rostoucí výroby a obchodů začalo oba zakladatele vyčerpávat. Už tehdy byla chráněná dílna se zdravotně handicapovanými zaměstnanci, která do té doby fungovala jako součást firmy Mateiciuc, ohrožena. "Naši noví partneři ji nechtěli převzít, nevydělávala. Takže jsme ji vyčlenili do samostatné firmy, kterou jsem si nechal," říká Zdenek Mateiciuc. Loni pro své lidi dojednal s německým partnerem spolupráci na montáži součástek pro automobilové motory. Firma kvůli tomu přijala deset nových lidí, když přišlo rozčarování: Němci v poslední chvíli od kontraktu couvli a lidem hrozil vyhazov v krátké době už podruhé. Proto majitel přišel s nápadem na jednoduché dřevěné hračky.
Výrobce doufá, že se na trhu chytne. "Vím, že v zahraničí je po nich poptávka, takže jsme nakoupili stroje, připravili vzorky a začínáme je nabízet. Zrovna se chystáme na první veletrh," říká Zdenek Mateiciuc. K výrobě má připraveny také dvě hry pro nevidomé. "K tomu mě zase přivedly moje děti, dělají ve skautu, mají zkušenosti i se zdravotně postiženými a zjistily, že hry pro ně jsou hodně drahé. Takže zkoušíme jednoduché a levné verze," dodává. Podle Pavlíny Králové z opavského domova pro zrakově postižené není firma Gerlich s výrobky pro nevidomé bez šancí. "Moderních stolních her pro nevidomé děti na našem trhu pořád není dost," říká.
Mateiciuc už plánuje, že když se na trhu chytí, mohly by jeho hračky živit i další zdravotně postižené. "Rád bych zřídil ještě malou dílničku v rehabilitačním ústavu v Hrabyni, kde by mohli ruční práci na hračkách pro nás dělat další dva či tři dělníci," říká.
Ve firemním katalogu je zatím na třicet typů jednoduchých letadélek, autíček, vláčků a panáčků. V nabídce jsou také společenské hry pro nevidomé děti - člověče, nezlob se či piškvorky s dírkovanými hracími deskami, do nichž se zapichují figurky, odlišené různými tvary. Všechny výrobky navrhl majitel Gerlichu. A to i přesto, že s výrobou ze dřeva, hračkářským průmyslem ani designérstvím neměl do té doby žádnou zkušenost. Je původní profesí technik, kdysi pracoval v Optimitu.