Ve veliké hračkářství se v těchto dnech změnilo Muzeum hlavního města Prahy na Florenci. 21.11.2007 tam začala výstava plyšových medvědů ze sbírky Aleny Doležalové. Sbírka obsahuje dva tisíce medvídků i dalších plyšových hraček. Na výstavě je jich zhruba pět set – od nejstarších z počátku minulého století po jejich novodobé kopie. Od nejmenšího půl centimetrového medvídka až po metr a půl velikého obra, který býval ozdobou výkladní skříně jednoho obchodního domu.
Medvídek – pro většinu z nás je samozřejmým symbolem dětských let. Stal se nejúspěšnější hračkou dvacátého století. Nenápadný plyšový medvídek, jehož dobrácký pohled si našel cestu k srdcím dětí na celém světě, je dnes stejně oblíbený jako při svém premiérovém vystoupení před více než sto lety.
Narodil se 23. října 1902 v továrně na plyšové hračky v městečku Giengen nedaleko německého Ulmu. Jeho předchůdci měli většinou jednoduchou nepohyblivou konstrukci. Nanejvýš je bylo možné táhnout za sebou na kolečkách jako vozík. Nový plyšový medvídek měl působit přirozeným dojmem, a proto byl vybaven volně pohyblivými končetinami.
Autorem nové konstrukce, v níž byly jednotlivé části hračky propojeny pomocí provázků, byl Richard Steiff. První exemplář dostal výrobní označení „55 PB“ kde „P“ znamená plyšový a „B“ pohyblivý (beweglich).
Při první veřejné prezentaci na lipském jarním veletrhu v roce 1903 se zpočátku zdálo, že nový medvídek zůstane na pultech jako neprodejný ležák. Až v úplném závěru výstavy upoutal pozornost nákupčího jedné americké firmy natolik, že ihned objednal 3000 kusů. Po prvním impulsu se začaly obchody zvolna rozbíhat a v roce 1907 již opustilo Steiffovu továrnu v Geingenu 975 000 plyšových medvídků. Devadesát procent produkce směřovalo do USA.
Výstava končí 24. února 2008.