I
když Asimo chodí do schodů a vystupuje ve zprávách, inteligenci má na
úrovni hmyzu.
Přijdete domů a místo manželky vám přijde otevřít váš oblíbený robot.
Připraví vám trepky, na stole už čeká večeře, kterou jste si telefonicky
nadiktovali. Projdete uklizeným bytem do jídelny. Cestou říkáte robotovi
svá další přání…
Určitě podobné příběhy znáte. Začíná tak nejedna sci-fi. Skutečnost je
stále mnohem prozaičtější a vzdálenější fantazii, ale přesto existuje
spousta zajímavých výsledků i praktických aplikací.
Aibo
se chová jako klasický pes. Při prvním zapnutí se začne rozhlížet po světě
a zkouší své tělo a první krůčky. Hned, jak se mu to podaří, se začne
učit. Nejprve se naučí rozeznávat váš hlas, později také vaše povely. Po
třech měsících se z Aiba stane dospělý "pes". V té době již dokáže
rozeznat vaše emoce a reagovat na ně. Pokud náhodou chcete dospělého psa,
můžete ho hned na začátku "přeprogramovat".
Robot jako hračka.
Zájem
o roboty vzbudily v poslední době hlavně hračky - tedy přístroje zábavní
robotiky. Po Aibovi, Furbym a Poo-chim se veřejnosti představil i Asimo.
Ten do zmíněné kategorie přímo nepatří, ale díky mediální propagaci je o
něm hodně slyšet. V Japonsku jsou tyto přístroje již běžně na trhu,
například Poo-chiho se prodalo přes 10 milionů, dražšího Aiba "jenom"
několik tisíc. Co žene lidi k nákupu takových domácích mazlíčků? "Robotický
pes Aibo je vytvořen za účelem pobavení člověka a je ukázkou toho, co je
možné vyrobit. Velká popularita ‚psíka' svědčí o tom, že tento nápad byl
dobrý," soudí Jakub Hradec z robotického pracoviště na VUT Brno. Aibo a
podobné výrobky, kterých už existují desítky od různých firem, tak slouží
jako jakási výkladní skříň robotiky. Velkou popularitu Aiba v Japonsku má
na svědomí částečně jistě fakt, že ve velkých městech je zakázáno chovat
zvířata, která by mohla znečišťovat okolí. Přesto by se i u nás určitě
našli lidé, kteří by si kovového "mazlíčka" rádi pořídili. Jeho výhody
jsou zřejmé. Nešpiní okolí, nevyžaduje stálou pozornost a dá se kdykoli
vypnout. Snad jenom, kdyby nebyl tak studený… |