Dnešní děti se mají. Hračkářství praskají ve švech a ony mohou mít, nač si jen vzpomenou. Ale chudáci rodiče. Podle čeho mají v záplavě plyšáků, stavebnic a panenek zvolit tu nejvhodnější hračku pro svého potomka, aby byla úměrná jeho věku?
Hračku by dítě mělo mít prakticky od narození. Pro miminka jsou to různá chrastítka či kousací kroužky. Když dítě začne chodit a mluvit, samo od sebe se určitým způsobem zaměřuje. Důležité je, aby hračka byla dostatečně barevná a bezpečná. Hračky pro nejmenší děti by měly být omyvatelné, proto pro nejmenší děti nejsou nejvhodnější plyšové! hračky, které se špatně udržují.
Dítě musí vědět, co hračka představuje. Abstraktní věci menším dětem mnoho neříkají a neoslovují je. Obzvlášť pro malé dítě je důležité, aby hračka byla velice přesná. Když mu dáte třeba kočičku, musí to vypadat jako reálná kočka a nebýt například zelená nebo modrá. Nesmí mít v hlavě zmatek a přemýšlet, co by to mohlo být za zvíře a co hračka představuje.
Vhodné jsou dřevěné hračky. Jednak se dobře udržují a za druhé děti si s nimi dokážou donekonečna vyhrát. Navíc poznají vlastnosti přírodního materiálu - dřeva. Nezavrhoval bych ani hračky z umělé hmoty, kterých je na trhu široký výběr.
Proč je hra a hračka pro dítě tak důležitá?
Rozvíjí svoje schopnosti jak rozumové, tak smyslové. Prohlubuje poznávají procesy i paměťové stopy. Dítě se hrou učí a vytváří svoji osobnost, která bude v dospělém věku vyzrálá. Co do dítěte vložíte do tří let, v dospělém věku se pozitivně odrazí.
Měli by rodiče volit spíš jednoduché hračky, nebo skládačky?
Hračka by měla být pro dítě především motivující, vyvolávat u něj pocity a představivost. Záleží na tom, jakým směrem je dítě zaměřené - některé rádo kreslí, jiné si rádo staví. Rodiče by měli vybírat hračky podle osobnosti dítěte.