Americké polopásové vozidlo Halftrack
Druhá polovina třicátých let byla v armádě USA charakterizována nedostatkem vhodných mechanizačních prostředků k přepravováni dělostřelectva. Klasický nákladní automobil nesplňoval požadavky dělostřelců na pohyblivost v terénu. Armáda byla postavena před problém výkonný tahač zajistit. Při výběru koncepce byla dána přednost polopásovému vozidlu před konstrukčně složitými a finančně náročnými celopásovými tahači. Vývoj nového tahače byl postaven na úspěšném francouzském vozidle Citroen Kagresse B2 vyráběném již v roce 1921. Spojením polopásového podvozku s karosérii postavenou na bázi lehkého obrněného automobilu M3 Scont Car vznikl experimentální prototyp, který byl ještě roku 1939 předveden pod označením T 14 Halftrack.
Po náročných zkouškách byla vyrobena ověřovací série: tahačů 105 mm houfnic a dodávána armádním útvarům s označením M2 Halftrack Armoured Car.
Úspěšné nasazení německých vozů "Hanomag" ukázalo další využiti polopásů. Na základním provedení s využitím podvozkové skupiny byly vyrobeny další verze.
Po bojích v Tunisu bylo zesíleno pancéřováni a do olejové vany motoru byl namontován chladič oleje. Potvrzením dodatečných konstrukčních úprav bylo použití polopásových vozidel Halftrack téměř na všech bojištích II. světové války, za všech povětrnostních podmínek v prašném i blátivém terénu.
Výrobou Halfracků se zabývaly americké firmy: White Motor Camp, Autocar, Diamant T Motor a International Harvester. V průběhu let 1941 až 1944 bylo vyrobeno celkem 53 813 kusů Halftracků v různých variantách.

Armoured Personnel Carrier Halftrack M3
Verze pod tímto označením byla určena pro převážení osob a materiálu u obrněných divizí. Proti původním polopásům M2 měl Halftrack M3 prodloužen podvozek o 10 palců. Toto prodloužení spolu s dalšími úpravami prostorů korby umožnilo zvýšit kapacitu přepravovaných osob na 13, což bylo dostatečné k převozu kompletního střeleckého družstva. Výzbroj vozidla tvořil zpravidla 1 x protiletadlový kulomet 12,7 mm Browning M2, 1 x kulomet 7,62 mm Browning 1919,2 x bazooka M9/M9 A 1, 1 x 9 mm samopal M3, 12 x puška nebo karabina. Halftrack M3 byl nasazován jako standardní vybavení pro útočnou pěchotu ve II. světové válce a ještě mnoho let potom.
Uvádí se, že do konce války bylo vyrobeno 12 499 kusů verze Halftrack M3 u firem White, Autocar a Diamant. Tato verze byla doplněna krytým oběžným kruhem pro těžký kulomet Browning 12,7 mm v prostoru řidiče po pravé straně. Této varianty se vyrobilo pod označením M 3 A1 celkem 2 862 ks.

Základní technické údaje

Motor:
 vodou chlazený šesti válec White 160 AX (benzinový) s výkonem 105 kW při 3000 otáčkách. Spotřeba paliva 1,4 - 1,5 l/km.
Převodovka:
 čtyři rychlosti vpřed a zpátečka, výkon se přenášel na přední i zadní část podvozku. Spojka byla suchá. Podvozek:
 rámový, přední náprava shodná s podobnými nákladními automobily, pásová část byla tvořena dvěma řadami čtyř pojezdových kol s gumovými pneumatikami. Gumový přeskový pás podpírá vratná kladka a napínací kolo.
Karoserie:
 dvoudvéřová, se zabudovanými zadními dveřmi. Posádku chránily vrstvené ocelové pláty 6,25 - 12,7 mm. Nádrže měly obsah 227 l paliva. Podle typu byl různě upravován vnitřní prostor.
Maximální rychlost:
 72 km/hod na silnici Dojezd: max. 320 km